|
|
Péče o nemocné po prostatektomii s využitím ošetřovatelského modelu Callisty Roy
KRAMÁŘOVÁ, Iva
Diplomová práce se věnuje ošetřovatelské péči o nemocné po prostatektomii s využitím ošetřovatelského modelu Callisty Roy. Stav po operaci prostaty je pro muže novou životní zkušeností, na kterou je potřeba se adaptovat. Adaptaci pacientů se věnovala Callista Roy, která je autorkou adaptačního modelu. V diplomové práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaké intervence sestry využívají k podpoře adaptace pacientů po provedené prostatektomii v jednotlivých adaptačních modech Callisty Roy. Druhým cílem bylo zjistit, jaké stimuly sestry sledují při poskytování ošetřovatelské péče pacientovi po prostatektomii, a třetím cílem bylo zjistit, jaké problémy mají pacienti po prostatektomii v jednotlivých adaptačních módech. Pro tyto tři cíle jsme si stanovili tři výzkumné otázky. Diplomová práce obsahuje dva výzkumné vzorky. Prvním výzkumným vzorkem jsou sestry z urologické jednotky intenzivní péče a sestry ze standardního lůžkového urologického oddělení a druhým výzkumným vzorkem jsou pacienti hospitalizovaní na urologickém standardním oddělení. Získání dat bylo provedeno skrze kvalitativní šetření, metodou dotazování, technikou rozhovorů u pacientů po prostatektomii v nemocničním zařízení a sester pečujících o tyto nemocné. Výzkumné šetření je doplněno zúčastněným pozorováním. Výzkumné šetření probíhalo v únoru až březnu roku 2023. Z výsledků rozhovorů se sestrami vyplynulo, že sestry využívají při poskytování ošetřovatelské péče nemocnému po prostatektomii prvky z adaptačního fyziologického módu. Z výsledků rozhovorů s pacienty vyplynulo, že nespatřují žádný problém v adaptaci na nemocniční prostředí a ani s adaptací na stav po odstranění prostaty. Z výpovědí pacientů implicitně vyplynulo, že bagatelizují problémy a uvítali by pomoc s podporou adaptace. Výsledky diplomové práce mohou sloužit jako studijní materiál pro studenty zdravotnických oborů. Diplomová práce může být inspirací pro sestry v podpoře adaptace pacientů po provedené prostatektomii.
|
|
|
Prevence pooperačních komplikací u ženy po císařském řezu
MUNKOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se věnuje prevenci pooperačních komplikací u ženy po císařském řezu. Práce byla rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části bakalářské práce je objasněna problematika císařského řezu a jeho definice, historie, indikace, operační techniky a druhy anestezie, jež mohly být využity při této operaci. V neposlední řadě se práce zaměřuje na možné pooperační komplikace spojené s císařským řezem a na preventivní kroky pooperačních komplikací. Současně se teoretická část zabývá poskytovanou péčí porodní asistentky o ženu před, během a po výkonu. Cílem kvalitativní výzkumné části bylo zjistit, jaká je prevence pooperačních komplikací u ženy po císařském řezu. Byla stanovena jedna výzkumná otázka a to: Jakou péči poskytují porodní asistentky ženám po císařském řezu v rámci prevence pooperačních komplikací. Sběr dat probíhal během měsíce února a března roku 2023. Výzkumné soubory byly stanoveny dva. Prvním výzkumným souborem byly porodní asistentky pracující na ošetřovací jednotce šestinedělí, poskytující péči ženám po císařském řezu. Druhým výzkumným souborem se staly ženy, které měly v anamnéze vykonaný alespoň jeden císařský řez. Porodní asistentky PA1-PA9 a ženy I1-I8 souhlasily s poskytnutím polostrukturovaného rozhovoru. V polostrukturovaném rozhovoru bylo porodním asistentkám položeno celkem 10 otázek, které se týkaly preventivních opatření, které ženám v rámci pooperační péče poskytují. Ženám bylo položeno 15 otázek a zajímaly jsme se o to, jaké měly zkušenosti s poskytovanou pooperační péčí. Poté, co byly rozhovory doslovně přepsány, byla provedena jejich analýza barvením textu. Odpovědi porodních asistentek i žen byly okódovány a na základě analýzy dat vznikly hlavní kategorie a jejich podkategorie. Kategorie dat porodních asistentek nesly název: Péče o ženu po SC a Pooperační komplikace. Kategorie dat žen se nazývaly: Předoperační fáze, Pooperační fáze a Poskytovaná péče. Z výzkumného šetření vyplynulo, že porodní asistentky, které pracují na ošetřovací jednotce šestinedělí, pečují o ženu po operačním výkonu tak, že sledují její zdravotní stav a předcházejí tím společně s edukací vzniku pooperačních komplikací. V rámci celoživotního vzdělávání se pravidelně zdokonalují na seminářích o oblasti předcházení pooperačních komplikací a o péči, kterou je nutno ženě poskytovat po císařském řezu. Bakalářská práce by mohla poskytnout porodním asistentkám a studentkám porodní asistence inspiraci pro zlepšení kvality poskytované péče ženě. I přes významná pozitiva získaných výsledků, z výzkumné části vyplynuly i nedostatky v poskytované péči po císařském řezu. Nedostatky se zejména nacházely v neefektivní komunikaci mezi porodní asistentkou a ženou, dále pak v nedostačující edukaci.
|
|
|
Pohled dívek a chlapců na problematiku interrupce
FRNKOVÁ, Aneta
Tato bakalářská práce se zabývá pohledem žáků středních škol na problematiku interrupce. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou popsány vznik těhotenství a řešení nechtěné gravidity. Dále se zaměřuje na charakteristiku interrupce, důvody interrupce, její historii, metody a možné komplikace. Mimo jiné popisuje důležitou prevenci před nechtěným otěhotněním a péči porodní asistentky při této problematice. Pro praktickou část bakalářské práce byly vytyčeny 2 cíle. Prvním cílem práce bylo zjistit znalosti a názory dívek a chlapců na problematiku interrupce. Druhým cílem bylo zjistit znalosti a názory dívek a chlapců na prevenci interrupce. V práci byly stanoveny 4 hypotézy. První hypotéza měla zjistit, zda žáci ve věku 18-19 let mají více znalostí o interrupci než žáci ve věku 15-17 let. Tato hypotéza byla vyvrácena. Druhou hypotézou jsme se měli dozvědět, zdali žáci středních zdravotnických škol mají více znalostí o komplikacích interrupce než žáci ostatních středních škol. Druhá hypotéza byla také vyvrácena. Třetí hypotézou jsme zkoumali, jestli interrupci jako neškodnou metodu vnímají více chlapci než dívky. Tato hypotéza byla opět zamítnuta. Poslední hypotéza se týkala toho, jestli se před nechtěným těhotenstvím chrání více dívky než chlapci. I tato hypotéza byla vyvrácena. Sběr dat u kvantitativního výzkumného šetření probíhal pomocí nestandardizovaného dotazníku. Zpracování dat spolu s grafickým a tabulkovým vyhodnocením bylo provedeno pomocí programu Microsoft Excel a SPSS. Výzkumný soubor tvořilo 196 respondentů, dotazník vyplnilo 135 žen a 61 mužů. Respondenty byli žáci středních škol ve věku 15-19 let. Dotazník byl elektronicky zpracován v programu Microsoft Forms a sdílen na sociální síti Facebook. Největší zastoupení z celkového počtu respondentů měli žáci ve věku 19 let.
|
|
|
Perinatální fáze ontogeneze - variabilita a komplikace
Netušilová, Nikola ; Vančata, Václav (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá především porodními komplikacemi, přičemž část je věnována tzv. kefalopelvické disproporci. Teoretická část práce podává čtenáři ucelený přehled o porodu a jeho průběhu. V úvodu je porod obecně definován, následně jsou popsány jednotlivé porodní složky a poté jsou popisovány porodní doby. V neposlední řadě se teoretická část věnuje definici kefalopelvického nepoměru. V souvislosti s touto komplikací je zmíněna anatomie pánve a hlavičky plodu. Dále jsou popsány zásadní rizikové faktory, které zpravidla podmiňují vznik této disproporce. Praktická část je realizována formou dotazníkového šetření. Na základě dotazníku byly zjišťovány nejčastější rizikové faktory, byl zmapován možný výskyt kefalopelvického nepoměru a také bylo zjišťováno, zda jsou rodičky dostatečně informovány o možném vzniku této komplikace. Právě dostatečná informovanost je v souvislosti s porodními komplikacemi důležitá. Základní informace a diagnózy jsou nezbytné k tomu, aby byl ženě doporučen takový porod, který neohrozí ji samotnou ani její plod. Z výsledků výzkumu je zřejmé, že převažuje značná neinformovanost. Valná většina těhotných žen nevěděla o tomto termínu. Naopak ženám, které byly informovány, byl doporučen a předem naplánován porod císařským řezem. Porodní komplikace jsou častým problémem...
|
|
| |
|
|
Problematika aplikace intramuskulárních injekcí
Stejskalová, Martina ; Pavlíková, Pavla (vedoucí práce) ; Eislerová, Iva (oponent)
Bakalářská práce pojednává o problematice aplikace intramuskulárních injekcí, které patří mezi každodenní činnosti sestry, kterou provádějí na všech úsecích zdravotní péče. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, zda mají sestry dostatečné znalosti postupu při aplikaci intramuskulárních injekcí, jaké volí jehly pro aplikaci u kachektických a obézních pacientů, kam nejčastěji injekce aplikují, dále ověřit jejich znalost metody Z - traktu, zkušenosti s výskytem komplikací při aplikaci intramuskulárních injekcích, a nakonec zda v praxi dodržují všechny zásady bezpečné a účelné aplikace intramuskulární injekci. V teoretické části se krátce věnuje parenterální aplikaci léků, injekčním jehlám, přípravě léků z lahviček a ampulek. V následujících kapitolách jsou popsány aplikace intramuskulárních injekcí, místa vpichu, polohy při aplikaci, postup aplikace, metoda Z - traktu, zvláštnosti aplikace u dětí a komplikace a problémy při aplikaci. V praktické části je popsána metodika a organizace průzkumu, výsledky průzkumu, včetně jejich rozboru a diskuse. V závěru bakalářské práce shrnuji výsledky průzkumu a uvádím návrhy na řešení zjištěných nedostatků.
|
|
|
Diabetes mellitus 1.typu a zátěž
Douša, Martin ; Radvanský, Jiří (vedoucí práce) ; Procházka, Michal (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou onemocnění diabetes mellitus I. typu a možnostmi jeho kompenzace pomocí adekvátní tělesné aktivity, se zaměřením na pacienty středního a staršího věku, trpící diabetem již řadu let. V práci se zaměřuji na různé atributy zátěže, ovlivňující každodenní život pacienta s diabetem. Pro lepší pochopení a přehlednost problematiky je práce rozdělena na několik kapitol a částí, pojednávající jednotlivě o vztahu pohybové aktivity a možných profitů z pravidelného, správně indikovaného pohybu u kompenzovaných pacientů. V práci jsou také popsány involuční změny, objevující se ve stárnoucím organismu a které je potřeba vždy zohlednit při výběru fyzické aktivity. Práce je doplněná o obrázky a grafy uvedené v příloze, pro lepší ukázku a nastínění této problematiky. V práci se snažím ukázat nejen pozitivní vliv pohybu u vhodně zvolené fyzické aktivity u pacientů s diabetem, ale také poukázat na možná rizika a nebezpečí, plynoucí z nesprávně zvolené terapie. V práci se snažím nabídnout možnost nahlédnout na tento typ terapie z několika různých pohledů a ukázat, že správně zvolená pohybová léčba v individuálně zvoleném rozsahu a provedení, by měla být mnohem častěji součástí dlouhodobého rehabilitačního plánu, a to především u pacientů, kteří jsou minimálně limitováni svým stavem...
|
|
|
Fyzioterapie u pacientů po stabilizaci fraktury proximálního konce femuru pomocí dynamického kyčelního šroubu
Posejpalová, Klára ; Molnár, Petr (vedoucí práce) ; Horká, Bohumila (oponent)
V teoretické části mé bakalářské práce je zpracována anatomie, kineziologie a biomechanika kyčelního kloubu a proximálního femuru. Další kapitolu tvoří rozdělení zlomenin proximálního femuru, jejich prevence, diagnostika, léčba a socio-ekonomické aspekty. V poslední kapitole jsou uvedeny fyzioterapeutické postupy a jejich využití v postoperačním období. Praktická část se skládá z kazuistik dvou pacientů s frakturou proximálního konce femuru ošetřených osteosyntézou DHS. Tito pacienti byli hospitalizováni po operaci na traumatologickém oddělení chirurgické kliniky v Hradci Králové. Obě kazuistiky obsahují vstupní i výstupní kineziologické vyšetření, stanovení krátkodobého i dlouhodobého terapeutického plánu, záznam průběhu a zhodnocení výsledků léčby.
|
|
|
Periferně zaváděný centrální žilní katétr - role sestry
Rosypalová, Marta ; Michálek, Pavel (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Předkládaná diplomová práce je věnována periferně zaváděným centrálním žilním katétrům, roli sestry v zavádění těchto systémů a péči o ně. Cílem práce, která částečně vychází z projektu PICC uspořádaného Klinikou anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, bylo sledovat kvalitu života u pacientů s PICC po jejich zavedení, sledovat možné komplikace (trombóza žíly, bakteriémie, sepse, lokální infekce, dekubitus, rozpojení systému, mechanické komplikace aj.) a ověřit ekonomickou efektivitu systému PICC ve srovnání s jinými metodami. Cílem další části práce, jež se k projektu již nevztahuje, bylo zjistit povědomí všeobecných sester/zdravotnických záchranářů o katétru PICC. Práce sleduje dvě tradiční linie - teoretickou a empirickou. Teoretická část se nejprve zabývá centrálním žilním katétrem obecně, poté charakteristikou systému PICC. Následuje přehled indikací, technik a komplikací zavádění PICC. Zpracována je též role sestry v zavádění a ošetřování těchto systémů. Empirická část je rozdělena do dvou oddílů. První je tvořen průzkumným dotazníkovým šetřením, kterým jsem zjišťovala informovanost všeobecných sester/zdravotnických záchranářů o systému PICC. Druhý oddíl vychází z již výše zmíněného projektu, pomocí něhož...
|
|
| |
host ::
RSS.